Grunt č.p. 1 – U Bartáků

(podle bádání Vladislava Mareše z Poříčí nad Sázavou)
Usedlost s dnešním č.p. 1 patřila od pradávna pod pravomoc panství Konopiště. Nejstarší zápis o ní je v urbáři panství, který je sice datován r. 1605, ale dle zápisů se dá odvodit, že zachycuje stav již z r. 1595. Dle tohoto urbáře na této usedlosti seděl (tehdejší označení vlastníka) Marek Petrášek a na Vondrově platil při (svátku) sv. Jiří 30 grošů, totéž při sv. Havlu. Ročně odváděl 2 slepice a 12 vajec a měl povinnost 1 den roboty (zřejmě týdně) o žních.
Dle pozemkové knihy in. č. 2150 f. 99/a dne 2. února 1609 koupil Vondřej Matějka od vdovy Anny po Marku Petráškovi grunt za 30 kop míšenských. („f“ = list, stránka) Od Vondřeje Matějky v roce 1618 koupil tento grunt Jan Nevstával za sumu 50 kop. Od Jana Nevstávala koupil tento grunt dne 24. června 1630 Jan Šach za sumu 80 kop. V době Berní ruly, to je v roce 1654, se uvádí – stavení rozbořený, pustý – a nazývá se selský grunt Šachovský a má mít všech polí 18. strychů (5 ha). Dále se píše, že po něm zbylo jen místo.
V další pozemkové knize inv.č. 2156 f. 121/a se píše, že Řehoř Toman ho v r.1674 znovu vystavěl. V revisitačním protokolu z 11.10.1670 je uváděn jako majitel Řehoř Toman s poznámkou, že byl v roce 1674 nově osazen. Všech rolí má 18 strychů, na zimu seje 3 strychy, na jaro 4 strychy, úhorem 4 strychy a 7 strychů porostlin. Má 2 koně, 1 krávu a 1 jalovici. Luk má, že seno z nich se vejde na jeden vůz.
Dne 17.listopadu 1687 je tato usedlost nazývána kruntem – hospodou Matějovskou a kupuje jí za 194 kop míšenských Jan Mottl od Martina Šťástka, když ten jí před tím koupil od Řehoře Tomana. Svoje povinnosti měl platit o svátku sv. Jiří, a to 1 kopu 10 grošů, to samé o sv. Havlu a 1 slepici, 10 kusů vajec a 12 osminek peří. Dle farní kroniky I. f. 14/a v roce 1699 Jan – Řezník (Mottl) dával desátek Pořičskému p. faráři 3 věrtele žita a 3 věrtele ovsa.
Pozn. hostinský na vsi byl často také řezníkem.
Dne 1.ledna 1707 kupuje tento grunt – hospodu od Jana Mottla nový majitel Pavel Staroušek za sumu 164 kop míšenských.
Dle Tereziánského katastru drží tuto usedlost Pavel Staroušek, všech rolí má 20 strychů (5,7 ha) 1 strych porostlin, 4 kusy luk, drží 2 koně, 2 krávy, 1 jalovici a 1 svini.
V roce 1717 pro velké množství dluhů a zřejmě špatný stav budov, tento grunt s hospodou převzala vrchnost. Ta veškeré pohledávky uhradila a hospodu nově vystavěla. Po následující léta potom vrchnost hospodu pronajímala různým hostinským. Farní kronika I. f. 19/b v tomto roce uvádí – hospoda a desátek zůstal ve stejné výši.
Po nástupu císařovny Marie Terezie se změnil systém vybírání daní a tak, aby je vrchnost nemusela platit, začala mlýny, hospody a domky řemeslníků prodávat. Dle zápisu ve farní kronice I. f. 49/b je v roce 1759 uváděna hospoda, jejíž desátek je snížen na 3,5 mírky žita a stejné množství ovsa.
Tak také tato hospoda byla dle zápisu v pozemkové knize inv.č. 2175 f. 219/a dne 26.prosince 1786 prodána Janu Drábovi za sumu 400 zlatých a patřilo k ní 18 strychů (5 ha) polí. Mimo jiných povinností, plynoucích z provozu hospody (pivo vlastním povozem jen z panského pivovaru, rovněž tak lihoviny jen z panského lihovaru a také sůl z panského kvelbu odebírat), platil ročně o sv. Jiří 4 zlaté a o sv. Havlu také 4 zlaté a odevzdával 2 strychy popela za 8 kr. za strych. (z dřevěného popela se získávalo draslo v tzv. „flusárnách“ – odtud i název části Benešova „Na Flusárně“).
V zápisu ve farní kronice II. f. 332 z roku 1797 se píše, že na č.p. 1 hospodaří Jiří Živný a dává stejný desátek jako v roce 1759. Lze to vysvětlit tak, že předešlý Jan Dráb byl nemocný a hospodářství s hospodou vedl Jiří Živný, který si po smrti Jana Drába staršího vzal jeho manželku a dál vedl hospodářství až do dosáhnutí zletilosti Jana Drába mladšího.
Ze zápisu v pozemkové knize inv. č. 2176 f. 42/b vyplývá, že ačkoliv otec Jan Dráb zemřel již 2.září 1802, jeho synu byla jako dědictví tato hospoda připsána až 9.března 1818. Pro potřeby dědictví byla hospoda ohodnocena sumou 3000 zlatých. Povinnosti měl jako jeho otec a k hospodě patřilo 17 jiter 1244 sáhů polí a lad, 1 jito 467 sáhů luk a zahrad a 908 sáhů pastvišť. Podle zápisu ve stejné pozemkové knize f. 50/b ze dne 26. února 1820 tuto hospodu kupují i s pozemky od předešlého majitele Jana Drába manželé Jan a Barbora Barochovských za tržní cenu 6500 zlatých.
Podle zápisu na f. 350/b ze dne 15.října 1863 kupuje usedlost od manželů Barochovských nový majitel Jan Barochovský ze Lštění za sumu 5000 zlatých.
Podle zápisu na f. 357/a ze dne 12. října 1870 kupují tuto hospodu a selský grunt František a Marie Bartákovi za sumu 5200 zlatých. Tento rod žije na této usedlosti dodnes. Tito vlastníci jsou pochovaní v Poříčí nad Sázavou u kostela sv. Havla a na náhrobním kameni se píše: František Barták nar. 26.12.1848, zem. 24.3.1915. Marie Bartáková nar. 25.12.1847, zem. 7.5.1931.