Grunt č.p. 6 – U Jirotů

(podle bádání Vladislava Mareše z Poříčí nad Sázavou)
Tato usedlost patřila od pradávna pod pravomoc panství Konopiště. Nejstarší zápis o ní je v urbáři panství. Dle tohoto zápisu na usedlosti seděl Vondřej Matějů – syn a na Havlově platil při (svátku) sv. Jiří 25 grošů, totéž při sv. Havlu. Ročně odváděl 1 slepici a 6 vajec a měl povinnost roboty o žních 1 den (zřejmě týdně).
Dle gruntovní knihy velkostatku Konopiště inv.č. 2150 f. 101/a je psáno Vondřej na Matějově (gruntě) má grunt zaplacený (nejspíš v roce 1605).
V roce 1628 při (na) rychetním soudě koupil Tomáš Čábal od Doroty, vdovy po Vondřejovi, tento grunt za 120 kop míšenských. Je zajímavé, co se v té době na gruntě nacházelo: jeden kůň, jedna klisna s hříbětem, vůz, pluh s železím orním, tři slepice, 7 strychů obilí zasetého na zimu a 1 strych pšenice. V knize je též napsáno, že vdova Dorota 3.února 1638 zemřela. Dle Berní ruly z roku 1654 žil na usedlosti Tomáš Čoubal a všech rolí měl 24 strychů (6,8 ha), na zimu seje 7 strychů (2 ha), na jaro 4 strychy (1 ha). Měl 2 koně, 3 krávy, 2 jalovice a 2 prasata.
Dle revisitace z 11.října 1674 žije na usedlosti Václav Čoubal, všech rolí má 24 strychů (6,8ha), na zimu seje 5 strychů, na jaro 5 strychů, úhorem 7 strychů, ladem 5 strychů a porostlin 2 strychy. Držel 2 koně, 1 krávu svoji, 1 krávu nájemní, 1 jalovici a sena má na jeden vůz. Dle těchto záznamů (revisitace) tato usedlost několikrát vyhořela, a to v roce 1692, 1729 a též v roce 1740.
V pozemkové knize inv.č. 2156 f. 123/a je tato usedlost nazvána gruntem Čoubalovským a dne 17.listopadu 1687 jí převzal po svém otci Tomáši Čoubalovi syn Václav Čoubal za cenu 120 kop míšenských. V zápise se uvádějí povinnosti: platit o sv. Jiří 1 kopu a o sv. Havlu totéž, dále 1 slepici, 6 vajec a 12 osminek peří. Dle farní kroniky I. f. 14/a odvádí Vít Čaubal – ve skutečnosti se jmenoval Vít Rohož ale byl mužem jedné z dcer Václava Čaubala (dcery se jmenovaly Ludmila a Alžběta) v roce 1699 Pořičskému p. faráři 3 věrtele žita a 3 věrtele ovsa. Ve spisech panství Konopiště se k roku 1705 uvádí hospodář Jakub Čaubal, ve skutečnosti to byl Jakub Zazvonil a říkalo se mu tak podle chalupy – grunt Čaubalovský). Jakub Zazvonil získává tuto usedlost do vlastnictví 1. ledna 1707 za 80 kop.
V roce 1713 tuto usedlost dle Tereziánského katastru drží Jakub Zazvonil, všech rolí má 32 strychů (9,1 ha), 1 strych porostlin a 6 kusů louky. Drží 3 voly, 2 krávy, 1 jalovici a 1 svini. Dle zápisu na f. 124/a z 30. prosince 1730 tuto usedlost dědí Jan Zazvonil za 80 kop. Farní kronika uvádí v roce 1717 ale i v roce 1759 jako majitele usedlosti Čaubala s tím, že v roce 1717 má desátek ve stejné výši jako 1699. V roce 1759 byl snížen u žita na 2 věrtele a 2 mírky a u ovsa na stejné množství jako u žita.
13.února 1762 postoupil tento grunt Jan Zazvonil svému zeti Janu Pazderovi za sumu 114 kop míšenských. Když brzy na to grunt vyhořel a Jan Pazdera zemřel, jeho manželka Dorota se vdala za Vojtěcha Vejmelku do Nespek a hospodaření na gruntu se 28.září 1805 ujal její bratr Pavel Zazvonil. K hospodářství tehdy patřilo 44 jiter 859 sáhů (25,6 ha) polí a lad, 3 jitra 558 sáhů (1,9 ha) luk a zahrad a 7 jiter 1398 sáhů (4,5 ha) lesů a porostlin. Povinnosti, vázající se ke gruntu: 3 dny v týdnu robota s potahem po celý rok a od sv. Jana ( Křtitele ) do sv. Václava 13 dní pěší roboty. Každoročně pak platit o sv. Havlu 4 zl. 24,5 krejcaru gruntovního úroku, odevzdávat každoročně 3 strychy dřevěného popela po 8 krej. strych.
Dle zápisu ve farní kronice II. s. 332 se píše že na č.p. 6 hospodaří Pavel Zazvonil a odvádí stejné množství desátků jako v roce 1699.
Dle pozemkové knihy inv.č. 2169 f. 245/b 5.října 1805 pro stáří předává tento grunt Pavel Zazvonil svému synu Janovi Zazvonilovi za sumu 1200 zl.
Dle pozemkové knihy inv.č. 2169 f. 249/a dne 22.ledna 1833 na základě písemné závěti Jana Zazvonila převzal tuto usedlost jeho syn Václav Zazvonil za sumu 640 stříbrných.
Dne 23.května 1864 postoupil na základě manželské smlouvy Václav Zazvonil tuto usedlost svému synu Josefu Zazvonilovi a jeho ženě Marii, rozené Drábové.
Dle zápisu ve stejné pozemkové knize na f. 251/b prodali dne 30.července 1871 Josef a Marie Zazvonilovi svůj předlužený statek manželům Josefu a Kateřině Mikulášovým za cenu 2113 zl.