Nedávno

Nedávno je pojem strašně relativní. „Relativitou časů“ se kdysi úsměvně zabýval v jedné divadelní předscéně Jan Werich v tom smyslu, že středověk je uprostřed času mezi počátkem věků a současnou dobou a jak tak léta běží, současnosti přibývá a středověk se stále posunuje směrem kupředu…. Ne, vážně. To, co nazvývám nedávno, bude připadat někomu hodně dávno, jinému opravdu nedávno, jen bláznům mě blízkým, skoro jako včera … Ale samozřejmě existuje historie, už jen proto, že těch kterých věcí nejsme pamětníky. Ne že by se nestaly za našeho života ale třeba jen proto, že jsme u toho tenkrát nebyli.  
 Zrovna následující dvě pohlednice jsou z této „historické“ kategorie, přestože jistě ještě jsou pamětníci, kteří to tak znali. Přítel Zdeněk, který mi obrázky poslal, býval tady blízko odmala. I on je pamětník a přesto zaváhal s přesným vymezením času.

Na ceduli nápis …tečko, no jistě, Městečko! A velký dům přece známe z jiné fotografie na těchto stránkách! Přece č.1, u Bartáků, nejstarší stavba v Městečku. Podle autobusu to je dost dávno, tipoval bych na padesátá léta.  A ten človíček v záběru, kdo to asi je? Možná, že se nějaký pamětník najde a něco k tomu dopíšeme….

Další pohlednice je jistě o něco starší a zachycuje zajímavé skutečnosti. Vlevo nahoře je hospoda, kterou známe jako „Na mlýně“, jenomže na ní je nápis „U Sokola“! To jsou věci! Vedle je dům proti hospodě a nad dnes neexistujícím obchodem je vývěsní štít „J.Pánek“ (už víme, že Jaroslav). Dole vpravo se opravuje jez ale u mlýna už stojí přístavba elektrárny, takže jistě ne stavba jezu ale jeho oprava.
 Snad nejzajímavější je poslední obrázek dole vlevo. To je stará fotografie bez některých současných stavení a tak jsem dost váhal. Je to opravdu asi pohled od Poříčí, o čemž jsem dost pochyboval a v pravém dolním rohu by měla být odbočka bývalé silnice směrem k Novému Městečku. Co nadělám, pamětníci mají pravdu ….. skoro vždycky 🙂

Před hospodou Na Mlejně. Tak tohle není až zase tak dávno jako předešlé, nicméně taky už „včera“. Nabídka hlásí točená 12° Benešov, limonáda, soda, lahvové pivo, také párky, točený salám, Gothaj, zkrátka běžná hospodská nabídka. Uprostřed stojí hospodský Honza Horáček a na levém okraji Ruda Greš vedle zaparkovaného kočárku, ve kterém je holčička co se jmenuje  Barborka. Ne, k Rudovi nepatří. Taková odpolední idylka všedního dne někdy v roce 1983, 84.

Čas od času se vynoří starý obrázek, o kterém ani nevím, že mě kdo fotil. Vcházíme s manželkou do hospody. A alespoň přibližný čas snímku? V ruce držím TV anténu Cubical Quad, která se používala při příjmu ve IV. a V. pásmu – 80. léta.

Jak už shora řečeno, termíny dávno a nedávno jsou strašně relativní. Z časů „Hodně dávno“, kdy Městečkem projížděly formanské vozy, ty následující obrázky nejsou. A přesto, od doby kdy byly pořízeny, proteklo Sázavou hodně moc vody.