Město, městec, městečko …
Možná už se vám to také stalo: – Bydlím (nebo mám chatu) v Městečku. – A jak se to městečko jmenuje?
Případně: – Kde je to Městečko? – U Benešova, ale není to Městečko u Benešova.
Městečko jako obecné podstatné jméno je vcelku zřejmá zdrobnělina od slova město. Ottův slovník naučný v roce 1901 považuje za synonyma městečka výrazy městys a městec a uvádí cizojazyčné ekvivalenty bourg (francouzsky), borough (anglicky) a Marktflecken (německy). Městys definuje jako „obec stojící uprostřed mezi vsí a městem a mající právo odbývati výroční trhy“. Doplňme, že je historicky doloženo i slovo „městce“ (Vojnovo Městce, nyní Vojnův Městec), které je středního rodu.
Městys byl v současnosti „oprášen“ v českém obecním zřízení, konkrétně v novele zákona o obcích z roku 2006. V našem okolí jsou městysem například Divišov, Načeradec, Netvořice, Kácov, Štěchovice, Rataje nad Sázavou nebo Louňovice pod Blaníkem.
Trochu zvláštním případem je obec Městečko Trnávka (německy Markt Türnau) v okrese Svitavy. Ta totiž vznikla v roce 1918 sloučením obcí Stará Trnávka a Nová Trnávka a označení městečko dostala dokonce až v roce 1929.
V současné době jsou v ČR čtyři sídla s názvem Městečko – a všechna leží ve Středočeském kraji. Všechno jsou to shodou okolností vesnice. Největší je Městečko řečené „u Křivoklátu“, ležící v okrese Rakovník. I to má pouhých 450 obyvatel, přičemž v dobách největšího rozkvětu to bývalo kolem devíti set. Je to samostatná obec a má poměrně nejdelší a nejslavnější minulost – založena v polovině 13. století (především pro rodiny úředníků, služebníků a řemeslníků působících na královském hradě Křivoklátu), dostala rovnou týdenní trhové právo a název Městec. Od roku 1558 se už ale objevuje název Městečko.
Všechna tři další Městečka leží v okrese Benešov!
Nejstarší písemná zmínka se týká Městečka u Olbramovic a je z roku 1352. Dnes tam trvale bydlí asi 50 obyvatel a pro pořádek budiž řečeno, že název této části obce je „Olbramovice Městečko“. Sídlo, kterým prochází silnice I/3, v němž stojí románský kostel Všech svatých (už zhruba od poloviny 12. století) a které asi vesměs považujeme za Olbramovice jako takové, se přesně – a poněkud paradoxně – nazývá Olbramovice Ves.
Z roku 1411 pochází první zmínka o Městečku (německy Maierhof), které je součástí Chotýšan. Říká se mu také Městečko u Benešova (tak se jmenuje i tamní železniční zastávka), trvale je v něm hlášeno asi 70 obyvatel a obecně je známé hlavně jako sídlo takzvaného Krišnova dvora (samota Lhotka), kde od roku 1990 žije a ekologicky hospodaří společenství členů hnutí Hare Krišna. Jako jediné má samostatné katastrální území – s názvem Městečko u Chotýšan.
Naše Městečko (něm. Stadtel) se zdá být zdaleka nejmladší, ale můžeme se domnívat, že bylo založeno mnohem dříve než v roce 1497, ze kdy je první písemná zmínka o něm. Stalo se to možná už v rámci jakési vlny nebo módy kolem poloviny 14. století, která tady podél tzv. linecké silnice vládla a v jejímž rámci se zakládaly nevelké, ale snad perspektivní vesnice, které dostaly sebevědomé jméno Městečko. Ostatně první písemné zmínky o sousední Borové Lhotě a o nedaleké Vysoké Lhotě jsou z roku 1358.
Pro jednoznačné odlišení od ostatních Městeček můžeme obnovit dříve obvyklé, upřesňující označení Městečko nad Sázavou, na které se po polovině 20. století poněkud pozapomnělo.
Několik Městeček je jen v podobě ulice či náměstíčka v centru poměrně velkých jihomoravských obcí: Ždánice, Velké Němčice, Nosislav a Čejkovice – leží navzájem nedaleko od sebe – a trochu výjimečně i na severu v Hradci nad Moravicí. Ještě trochu jiná problematika jsou Nová Městečka – kromě toho „našeho“ u Čerčan, které vzniklo až ve 20. století, jsou ještě v Pošumaví nad Otavou (místní část Dlouhé Vsi, okr. Klatovy, první písemná zmínka 1362) a u Nečtin v okrese Plzeň-sever, založené roku 1561.
